Nekonečné množství výletů

Máme pro Vás připraveny propagační a informační brožury Národního parku Šumava, trasy turisticky nejvyhledávanějších zajímavostí v okolí penzionu, plánky cyklotras i běžeckých tratí. Pokud si budete přát, pomůžeme Vám naplánovat různé druhy výletů dle Vašich potřeb a požadavků do blízkého i širokého okolí.


Tipy na výlety turista cyklista poznávám Šumavu památky autem

DOSTUPNÁ ŠUMAVA – Program NP Šumava pro méně pohyblivé občany

BOUBÍNSKÝ PRALES

Boubínský prales o rozloze 666,42 ha je vyhlášen národní přírodní památkou od roku 1858. Světově známé jádro Boubínského pralesa, tvoří zejména buk, smrk a jedle, patří mezi nejzachovalejší zbytky původních šumavských horských lesů. Nejstarší smrky a jedle dosahují stáří 300 – 400 let. Prastaré smrky a jedle vyčnívají vysoko z lesa tvořeného převážně bukem, udivující jsou rozměry a zajímavé tvary kmenů s deformacemi, jako jsou dvojáky, chudové kořeny a jiné zajímavosti. Největší boubínský smrk nazývaný “Král smrků”, který padl 4.12.1970, měl ve výšce 1,3 m obvod 508 cm, výšku 57,4 m a objem téměř 30 m3. Boubínské jezírko (925 m) bylo vybudováno v r. 1836 jako umělá vodní nádrž umožňující plavbu dřeva z boubínských lesů ke sklárnám v Lenoře. Rozloha jezírka je 0,37 ha.

PRAMEN VLTAVY

Pramen nejdelší české řeky Vltavy v pohraničním pásmu Šumavy, pod jihovýchodním svahem Černé hory v nadmořské výšce 1172m. Vltava zde pramení jako Černý potok. Poté teče jako Teplá Vltava severně ke Kvildě a jihovýchodně přes Borová Lada a Lenoru k Mrtvému luhu. Zde se Teplá Vltava spojuje se druhým hlavním pramenným tokem, Studenou Vltavou a tím vzniká řeka Vltava.

ČERNÉ JEZERO

Je svou rozlohou největší na Šumavě, plocha hladiny je 18,4 ha, hloubka 40m a leží ve výšce 1008 m n. m. Svůj název zřejmě dostalo pro svou černou vodu vznikající odrazem hustých lesů.

ČERTOVO JEZERO

Je položeno ve výšce 1030 m n. m., jeho plocha činí 10,3 ha a největší hloubka je 37 m.

 PLEŠNÉ JEZERO

Jezero na Šumavě v Jihočeském kraji v České republice. Leží v nadmořské výšce 1090 m, má plochu 7,48 ha, obvod 1242 m a největší hloubku 18,30 m. Objem zadržované vody představuje 617 000 m³.

Prášilské jezero

Leží v nadmořské výšce 1080 m n.m., vzniklo tak jako ostatní šumavská jezera po ustoupení ledovce. Rozloha jezera je 3,7 ha a hloubka činí až 15 m. a obvodem 870 m je nejmenší. Největší hloubka je 3,9 m.

Švarcenberský kanál

Plavební kanál z roku 1789, který ve své době znamenal technickou jedinečnost. Spojoval povodí Labe a Dunaje a tím překračoval hlední evropské rozvodí. Kanál začínal na svahu vrchu Kužele nad Novým Údolím. Plavilo se jím dříví pod Třístoličníkem do řeky Mühl a dále do Dunaje. Plavební kanál byl 57,8km dlouhý a 2,7m široký. Kanálem se mohly plavit klády dlouhé až 24m. Částečně kanál sloužil ještě v roce 1962. Tunel kanálu nad Jeleními Vrchy byl vybudován roku 1822 a je 389m dlouhý.

Vchynicko-tetovský kanál

Významná technická památka. Kanál pro plavení dřeva vybudovaný v letech 1799-1801 inženýrem J. Rosenauerem jako spojnice řek Vydry a Křemelné. Kanál měl za úkol překonat nesplavný tok Vydry u Antýglu. Délka kanálu je 14,4km a výškový rozdíl 190m. Umělé koryto je místy až 5m široké. Na některých místech je kanál překlanut mostky. Do roku 1958 byl kanál částečně využíván až po obec Rokytu. Dnes kanálem proudí pouze přebytečná voda, protože od rozvodny v Mosau je voda již vedena podzemním potrubím do akumulační nádrže Selský vrch.

Chalupská slať

Slať v mělkém údolí Vydřího potoka ve výšce 910m, severně od Borových Lad. Po chodníčku je zpřístupněno velké jezírko slatě. Kolem jezírka a ve slati roste rašeliná kleč, smrky, břízy a další slaťová vegetace.

Jezerní slať

Jezerní slať, někdy také nazývaná Kvildská, se rozprostírá ve výšce 1050-1075m severozápadně od Kvildy. Svou rozlohou je čtvrtou největší slatí na Šumavě. Slať zasahuje až k okraji Horské Kvildy. Roste zde vzácná rašelinná květena, převážnou část porostu tvoří kleč. Shlédnout můžete slať z povalového chodníčku, který vede od vyhlídkové věže. Hloubka rašelinných vrstev je až 8m. Za podzimních nocí tu v mlhách světélkují výrony splynů.

Tříjezerní slať

Rašeliniště s třemi jezírky ve výšce přes 1000m na svahu Oblíku, severovýchodně od Javoří Pily. Rozloha rašeliniště je kolem 5ha. Porost tohoto hlubokého rašeliniště tvoří mimo obvyklé rašeliništní flóry i klečovitá blatka a smrky. Tříjezerní slať je přístupná povalovým 200m dlouhým chodníkem po naučné stezce, která má 11 zastávek.

Mlynářská slať

Rašeliniště v katastru obce Prášily, obtékané Roklanským potokem. Je součástí komplexu Modravských slatí, největších a nejzachovalejších rašelinišť centrální Šumavy. Díky výskytu vzácné květeny a zvěře je slať vyhlášena přírodní rezervací. Slať je také významným rezervoárem vody.

Český Krumlov

Hrad Český Krumlov je národní kulturní památka. Hrad byl založen v 13. stol. a postupně se rozrůstal do velkého komplexu. Části hradu tvoří Červená brána, Hrádek nejstarší stavba v objektu, zámecké divadlo, zámecká zahrada s budovou jízdárny a kaskádovou Neptunovou fontánou. Zahrada je doplněná o budovu hudebního pavilonu a letohrádku Bellárie. Návštěvní doba: duben a říjen mimo pondělí od 9.00h – 16.00h, květen a září mimo pondělí 9.00h – 17.00h, červen až srpen mimo Hluboká nad Vltavou.

Zámek Hluboká nad Vltavou

Je jedním z nejznámějších českých zámků. Je považován za nejkrásnější obytné panské sídlo v Čechách. Tyčí se 10 km severně od Českých Budějovic. Na místě zámku původně stál královský hrad založený v první polovině 13. století. Z něho se dochovala do současnosti jen strážní věž v jádře nejvyšší zámecké věže. V 15. století se Hluboká stala centrem vznikající rybníkářské oblasti.V 16. století rozvoj hradu pokračoval, byl vybudován vodovod přivádějící vodu z Vltavy, v podhradí byly založeny obory. Koncem 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Počátkem 18. století byl zámek přestavován barokně. Byl také připojen skleník zimní zahrady a rozsáhlý anglický park. Do současné podoby byla Hluboká upravena v období vrcholného romantismu v letech 1839 – 1871. Proslulá je hlubocká sbírka koberců (zejména bruselských gobelínů se scénami z lidových přísloví z poloviny 17. století), v zámecké kapli je uložena tzv. Netolická archa z 15. století. Kromě toho jsou zde sbírky obrazů, keramiky, porcelánu, skla, zbraní. Rozsáhlá a cenná je též hlubocká knihovna.

Hrad Kašperk

Kašperk si uchoval svou osobitou atmosféru a ducha místa, což ještě zvýrazňuje jeho umístění na osamoceném výběžku hory Žďánova. Expozice seznamuje s dějinami a životem na hradě, dobou Karla IV., Zlatou stezkou a těžbou zlata. Z východní věže je jedinečná vyhlídka na Šumavu a celou okolní krajinu. Kašperk je nejvýše položeným královským hradem v Čechách (886 m). Hrad je otevřen: duben, květen, září, říjen denně mimo Po 9 – 17 hod., červen-srpen denně mimo Po 9 – 18 hod. Otevřeno od vánočních svátků až po Nový rok denně 10 – 16 hod. Prohlídka hradu s českým, anglickým, německým výkladem. Rezervace prohlídek: tel.      +420 187 582 324     , karlsberg@seznam.cz

Zámek Kratochvíle

Zámek Kratochvíle se nachází asi 3 km severozápadně od Netolic. Vystavěli jej Rožmberkové jako své nové sídlo. Kratochvíle byla vystavěna podle italského vzoru renesančních panských sídel, tzv. kasin. Stavební zajímavostí zámku je zvláštní zajištění jeho základů dubovými a olšovými piloty, které měly v bažinatém prostředí zabezpečit stabilitu budovy. V 17. století proběhly na zámku jediné větší stavební úpravy, byla snížena vstupní brána a vystavěny dvě nové bašty. Začátkem 20. století sloužil zámek také jako skladiště. Rekonstrukce a restaurátorské práce započaly až v 50. letech. Na zámku Kratochvíli jsou nejvíce ceněny dochované renesanční interiéry s hodnotnou štukovou výzdobou s náměty z antické mytologie. Jedním z nejcennějších interiérů dochovaných v Čechách je tzv. Zlatý sál, určený k reprezentačním účelům, s lunetovou valenou klenbou.

Modrava

Horská obec a rekreační středisko na lesní mýtině Plání ve střední části Šumavy, obklopené řadou slatí. Vznikla jako původně rybářská osada roku 1737. V obci se nachází množství typických šumavských domků. Zajímavá je stavba bývalé pily z roku 1826. V Modravě vzniká řeka Vydra soutokem Modravského a Mlýnského potoka. Asi 2 km pod Modravou byl roku 1801 postaven Vchynicko-tetovský kanál k plavení dřeva.

Hora Velký Javor

Nejvyšší vrchol Šumavy (1456 m), který se však nachází již na bavorské straně hranice. Je pokrytý lesy, vrchol má holý a je tvořen čtyřmi skupinami skal. Hora vévodí Železnorudské kotlině. Na vrcholu stojí dřevěný kříž, dvě kruhové věže a kaple sv. Bartoloměje z roku 1956. Na horu vede sedačková lanovka, která má horní stanici u chaty Bavorského lesního spolku. Na svazích hory se nachází několik vleků a množství sjezdovek.

Hora Poledník

Vrch nacházející na hranicích s Německem. Nejbližší české město jsou Prášily (6 km). Na jeho vrcholu stojí bývalý vojenský objekt s věží, která kdysi sloužila jako vojenská pozorovatelna a rušička. Dnes je z této věže rozhledna (1315 m n. m.). Poledník je též někdy nazýván Polední hora. Návštěvníkům se nabízí za dobrého počasí nádherný výhled prakticky na celou Šumavu a Bavorský les.

Vrch Třístoličník

Vrchol (1311m) v pohraničním šumavském hřebenu, západně od Plechého. Pod vrcholem kopce při státní hranici jsou malebné skalní útvary.

Vrch Luzný

Vrch (1372 m) s typickým kamenitým vrcholem v pohraničním šumavském hřbetu. Vrch je opředen mnoha pověstmi. Na jeho severozápadním svahu pramení Luzný potok, který posléze tvoří řeku Vydru. Z úbočí Luzného je krásný výhled na šumavské lesy, údolí Luzného potoka s Hraniční slatí a směrem k bývalé hájovně Březníku. Údolím pod Luzným vedla známá Zlatá stezka.

Vrch Javorník

Zalesněný vrch (1089m) na Kvildských pláních nedaleko obce Stachy s rozhlednou na vrcholu. Z rozhledny je široký kruhový výhled na okolní horská pásma i vzdálené pohraniční hřbety. Pod vrcholem se nachází rekreační středisko Javorník. Na svahu vrchu je malebná kaplička a na severní straně kamenné moře.

Čeňkova Pila

Kdysi skutečná pila na soutoku řek Křemelné a Vydry, pojmenovaná podle obchodníka se dřevem Čeňka Bubeníčka, který zde pilu v letech 1868-70 postavil. Na louce u pily se dříve vázaly vory pro plavení dolů po řece Otavě, která vzniká soutokem výše zmíněných řek. Místo je známé pobytem B.Smetany. Čeňkova Pila je východiskem pro výlety do přírodní rezervace Povydří v údolí řeky Vydry. Nachází se zde také vodní elektrárna vybudovaná v letech 1934-1938, která využívá svedení vody bývalého Vchynicko-tetovského kanálu. Voda je podzemím vedena do akumulační nádrže a odtud se spádem 240m na turbímu elektrárny. Dnes je elektrárna funkční technickou památkou a je zde muzeum.

Horská Kvilda

Horská obec obklopená slatěmi. Obec je roztroušena po planině a jsou zde k vidění dřevěná rázovitá stavení, která jsou typická pro tuto oblast. Ves dříve žila dřevařstvím. Do zdejšího hostince zasadil spisovatel Klostermann začástek svého románu “V ráji šumavském”. Při potoku jsou patrné větší sejpy. Od Horské Kvildy je pěkný výhled do údolí Hamerského potoka a na vrchy Otygl, Lišku a Přílbu.

Kašperské Hory

Kašperské Hory jsou vyhledávaným centrem zimní i letní rekreace. Vznikly ve 13. století jako hornická osada. Ve 14. století patřily s okolím k nejvýznamnějším středověkým zlatorudným revírům v Čechách. Dodnes o tom svědčí stopy povrchového dolování, zbytky štol, šachet a hromady hlušiny. Na náměstí poutá pozornost městská radnice. Původně tzv. Panský dům byl v roce 1579 přestavěn na renesanční radnici, která byla na přelomu 17. a 18. století barokně upravena. Uprostřed náměstí stojí děkanský kostel sv. Markéty z druhé poloviny 14. století. K dalším významným stavbám patří barokní špýchar z 18. století. Nedaleko města se nachází zřícenina gotického hradu Kašperk postaveného roku 1356 na pokyn Karla IV.

Roklany – Roklan a Roklanec

Zalesněné vrchy Roklan (1452 m) a Roklanec (1401 m) tvoří dominantní linii nad pohraničním šumavským hřebenem jihozápadně od Modravy. Na východním svahu Roklanu se ve výšce 1055 m nachází Roklanské jezero o ploše 3,4 ha a hloubce 13,5 m, které je ledovcového původu.

Zadov

Nejvýznamnější zimní horské středisko Šumavy ve výšce 1050 m nad mořem. Nachází se zde krásné lyžařské terény, vleky, sedačková lanovka na Churáňov, běžecký stadion, závodní běžecké tratě a skokanské můstky. V Zadově také začíná 7 km dlouhá naučná stezka na Churáňov s množstvím překrásných výhledů do okolí. Stezka je vhodná jak pro turisty, tak pro běžkaře. Okolí Zadova je protkáno množstvím značených turistických cest.

Churáňov

Bývalá dřevařská a sklářská osada, která vznikla v 1.polovině 18.století. Dnes spolu se Zadovem tvoří velmi významné středisko zimních sportů. Je rozloženo ve výšce 1118 m nad mořem a je zde velké množství lyžařských terénů, vleků a sjezdovek. Na Churáňov vede sedačková lanovka ze Zadova. Nachází se zde také významná meteorologická stanice. Z Churáňova je překrásný rozhled po okolních vrcholcích, především na Popelní horu, vrch Valy s Obřím hradem nebo Ždánov.

Železná Ruda

Největší rekreační centrum západní části Šumavy. Nachází se ve výšce 774 m nad mořem v široké kotlině pod Špičákem a Pancířem. Původně bývala malou osadou u dolů na železnou rudu, později tu vznikly sklářské hutě. K významným památkám patří barokní mariánský kostel z první poloviny 18. století. Kostel má zvláštní cibulovitou báň a je ukázkou vrcholného baroka. Ukázky šumavského sklářství lze spatřit v Klostermanově muzeu. Chráněnou technickou památkou je též kovářský hamr z 18-19. století, který byl v provozu až do roku 1945. Železnou Rudou prochází naučná stezka. V okolní Železnorudské kotlině se nachází velké množství lyžařských terénů a turistických tras. Na okrajiobce se nachází tzv. Šumavská kaplička z první poloviny 19.století. Jedná se o typickou dřevěnou stavbu s šindelovou střechou.

Vodní nádrž Lipno

Lipenská nádrž se rozprostírá na ploše asi 4800ha v širokém údolí mezi šumavskými hřebeny v nadmořské výšce 726m. Nádrž je dlouhá 44km a v některých místech široká až 10km. Je vyhledávaným místem rekreace a největší rekreační oblastí jižních Čech. Přehrada byla postavena v letech 1950-59. Poměrně nízká přehradní hráz zadržuje obrovské množství vody řeky Vltavy a je součástí soustavy přehrad Vltavské kaskády. Na Lipně je provozována lodní doprava a konají se tu i závody v jachtingu.

Čertova stěna

Vysoká žulová hradba, která se zdvihá nad kdysi pověstnými Čertovými proudy řeky Vltavy meti Loučovicemi a Vyšším Brodem. Pod tímto geologickým útvarem je větší kamenné moře. Celý útvar je vyhlášem přírodní rezervací. Zvrcholové skály, Čertovy kazatelny, je překrásný pohled na romantické řečiště Vltavy. Útvar byl inpirací B.Smetany, který zhudebnil libreto E.Krásnohorské ve své opeře Čertova stěna.

Historie Šumavy a Českého lesa

Díky nehostinnosti nejsou dějiny Šumavy tak bohaté jako dějiny podhůří. Usazovali se zde pouze pastevci. První osídlení připomíná latenské Hrad Kašperk hradiště Obří hrad z druhé poloviny prvního tisíciletí. Slované pronikají do Pošumaví v 6.-10. století. V centralizačním procesu se Slované dostávají ke kmeni Zličanů. Kolonizace Šumavy souvisí především s rozvojem obchodu, kdy byly krajinou klestěny obchodní stezky. Z osad u těchto stezek postupně vznikaly střediska a poté i královská města. 14. Století přineslo rozmach hornictví. Okolo dolů na zlato a stříbro vznikají hornická města. V 16. století zajišťuje hornictví a obchod na Zlaté stezce blahobyt řadě měst v oblasti. V 17. a 18.století jsou kolonizována stále vyšší místa. Díky výrobě skla a těžbě dřeva osidlují lidé šumavské lesy. Nerozvinutý průmysl v 19. století způsobil značný odliv obyvatelstva.
Průmyslovými středisky byly v té době pouze Strakonice, Klatovy a Sušice. Po Druhé světové válce a v období Studené války byly značné části Šumavy a Českého lesa součástí hraničního pásma. Toto území bylo v podstatě nepřístupné a za oběť tehdy padlo množství pohraničních vesnic. Počátky turistiky v oblasti sahají již do 2.poloviny 19.století. Klub Českých turistů postavil na počátku 20.století několik chat a rozhleden.

Centrální Šumava

Šumava se nachází na jihozápadní hranici České republiky u hranic s Německem a Rakouskem. Její délka od údolí Chodské Úhlavy k Vyšebrodskému průsmyku je asi 120km, maximální šířka Šumavy a jejího podhůří je 45km. Hřebenem Šumavy prochází hlavní evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Na bavorské a rakouské straně klesá pohoří výrazně, na české straně pozvolně. Na rozsáhlé ploché horské pláně vyčnívají klenby hlavních vrcholů. Nejvyšším vrcholem Šumavy je Velký Javor (1456m) na bavorské straně hranice. Nejvyšším vrcholem české části je Plechý (1378m). Šumava nabízí množství možností jak pro letní, tak pro zimní rekreaci. K nejvýznamějším střediskům rekreace patří Špičácké sedlo, Zadov a Churáňov, Antýgl, Srní, Modrava nebo Lipenská vodní nádrž.

Živočišstvo

Fauna Šumavy se dotvářela do dnešní podoby během doby poledové a měla původně téměř výhradně lesní charakter. Většina druhů živočichů vázaných na les se udržela do dnešní doby s výjimkou velkých predátorů (medvěd, rys, vlk, kočka divoká) vázaných na přirozená stanoviště. Jestřáb lesní Vodní toky Šumavy jsou v horních tocích minimálně znečištěny a díky tomu je Šumava jednou z nejvýznamnějších oblastí výskytu vydry říční v ČR. Unikátní fauna bezobratlých, vázaných na rašeliništní společenstva, zahrnuje řadu vzácných reliktních druhů severského původu a byla jedním z hlavních důvodů zařazení Šumavy do Červené knihy ekosystémů IUCN. Jako velký lesní celek skýtá NP Šumava vhodné prostředí i pro větší druhy obratlovců. Je tradičním refugiem pro lesní druhy kurovitých ptáků. I přes silný úbytek během posledních několika desítek let přežívají na Šumavě populace tetřeva hlušce i tetřívka obecného. Relativně hojnější je jeřábek lesní. Z velkých predátorů žije dnes na Šumavě trvale pouze populace rysa ostrovida. Jeho úspěšné znovuvysazení během 80. let bylo podmíněné velkou rozlohou zalesněného území, poměrně nízkým stupněm osídlení a dostatečnou potravní základnou (hlavně srnec obecný). Velké druhy kopytníků, především jelen evropský, jsou za absence ostatních predátorů uměle myslivecky obhospodařovány a jejich četnost regulována.