Žádná procházka se u nás neobejde bez radostného psího skotačení a nekončícího štěkání, kterým nám Fík s Albertem naznačují “pojď už, pojď už…” Včera večer jsme se vydali s psíky na procházku kudy jsme už dlouho nešli.  Už se šeřilo a tak jsme se vydali mimo les, abychom nešli za úplné tmy. Psi se mohli zbláznit radostí a skákali a dováděli. Kontrolovali všechny “čmuchy”.

   My jsme vnímali přírodu. Je na zvláštním přelomu a v souběhu začínajícího jara a plného, živého jara. Potkali jsme jabloň, která je těsně před rozkvětem i tu, které kvítka již opadávají. Rozkvetlé blatouchy a pampelišky. Šeřík se ještě nerozvoněl a bude k tomu potřebovat pár dní. Krásně rozkvetlý janovec lákající svou vůní lesní včely a ostatní hmyz.

    Ptáci zpívají a křičí na plné kolo. Pod stromy jsou již prázdné skořápky. Možná od nových přírůstků či od mlsné kuny, která navštívila ptačí hnízdo. Příroda a život se derou a rvou o každý sluneční paprsek.

Nakonec procházky jsme ještě obešli naši zahradu a radovali se, že stromky a květiny přežili předvčerejší mrazivou noc. Všechny smrky a jedličky mají neuvěřitelné přírůstky až nám to vyrazilo dech. Muž mi tvrdí, že je to jeho nápadem péče o stromky (podsypává je posekanou travou). Ať ano či ne výhony jsou neuvěřitelné. Toto roční období je krásné, povzbudivé a nabíjející. I Vám přeji krásné přírodní procházkové zážitky 🙂